FANFICTIONS :)

POVÍDKY ZAYN NIALL LIAM LOUIS HARRY

Why..., Why, me? 6

23. ledna 2013 v 21:31 | Jája |  Povídky
Ráno jsem se probudila v jeho objetí. Když jsem otevřela oči, usmál se na mê." Dobré ránko" usměv jsem mu vrátila."Dobré, taky se ti spalo tak dobře?"zeptal se." Jo, vyspala jsem se mooc dobře, ale probuzení bylo ještě hezčí."řekla jsemmu bezmyšlenkovitě. Potom jsem začala pomalu, ale jistě červenat. Jeho úsměv se rozšířil ještě víc, tedy pokud to bylo ještě možné. Začala se přibližovat, jako by mi chtěl dát pusu. Hned jsem si vybavila první den, jak jsme hráli flašku. Začala jsem přemýlet, jak asi bude chutnat tenhle polibek... Už nás dělili jen milimetry. Samozdřejmě to bych nebyla Já aby se něco nestalo, zčal mi vibrovat a zvonit mobil. Teď jsem začala opravdu červenat, moje vyzvánění totiž bylo Who let's the dogs out. Nepodívala jsem se kdo mi volá a jenom to,co nejrychleji příjmula, aby se mi Niall nezačal smát. Stejně jsem nebyla dostatečně rychlá." Haló?" " Kde si myslíš, že jseš? A kde je jídlo, co bylo v ledničce, když jsem odcházel?" Ozvalo se z telefonu, ani jsem nemusela přemýšlet, kdo to je. Samosebou to byl bratr." No jo aby si se nezbláznil. Za chvíli jsem doma a nakoupit půjdu zítra." Zavolala jsem do telefonu a típla to. Po chvíli mlčení jsem pronesla:" musím domů"" Cože? Už? Nechceš odvést?" Vyvalil ze sebe. Zamyslela jsem se." Dobře, jen se oblíknu."zablesklo se mu radostí v očích, když zjistil, že se mnou může strávit o pár minut navíc. Bleskurychle se přesunul ke skřídni a začal házet oblečení na postel." Chceš zase něco půjčit?" Zeptal se mě pohotově. Rozhlídla jsem se kolem nikde jsem neviděla, jako obvykle, svoje tričko." Víš, že asi jo? Říkám si, že za chvili budu mit u sebe doma celej tvůj šatník" uchehtla jsem se. Podal mi triko." Mám jít pryč aby si se mohla převléknout?" Zeptal se." Hmm, ne jo, ne,nene nemusíš." Koktala jsem a úsměv se mu znovu objevil na tváři." Dobře" smál se. Převlíkli jsme se. Vyšla jsem z pokoje první s tím, že Niall si ještě skontroluje Twitter. Na chodbě jsem málem vrazila do Zayna." Jé ahoj Zayne" zavolala jsem." Ahoj" zabrblal a smutně se usmál." Si v pohodě?" Zeptala jsem se ho." Jo, teda ne,ale budu. Neboj se." Ujišťoval mě." Dobře, ale chci aby si věděl, že když budeš něco potřebovat - Já jsem tu pro tebe." Oznámila jsem mu a on mě překvapil tím, že mě objal. Byla jsem vykolejená,ale objetí jsem mu vrátila. Potom mě doprovodil do kuchyně a udělal mi snídani. No není to od něj hezké??"A kdy odcházíš?" zeptal se o chvíli"Až Niall příjde, nabídl se mi , že mě doveze domů"v tom jsem uslyšela , jak Harry nadává"Jakej blbec dal tu židlu do prostřed místnosti?" Zayn mu na to odpověděl"Harry to si byl ty." Vyprskla jsem smíchy."Ha, ha, ha. To je moc vtipný." řekl hořce Harold a odešel zpět nahorů. Za chviličku přiběhl Niall." Wendyy!"zakřičel až se celej barák otřásal" Už jedem"Nasadila jsem si boty a vešli jsme do garáže. Měli tam opravdu nádherná auta . Hlavně se mi líbil ten Range rover


Byli jsme asi v polovině cesty, když se mě Niall zeptal:"Neztrapnil jsem se včera moc?" vyprskla jsem smíchy"Ty? to já jsem na sobě měla tu čokoládu." oznámila jsem mu."To jsem nemyslel" chvilku mi trvalo než mi došlo o čem mluví."ty myslíš to co si mi řekl?" pokýval hlavou"jo,jo to myslím...Hele je mi to trapný, ale co ty? Líbím se ti? Měl bych u tebe šanci?" vypadal zoufale." Ale prosimtě, ty musíš mít šanci snad u každé, jen nevím jestli jsem pro tebe dost dobrá. To víš ty taková hvězda a já, já, já jsem vlastně nic o proti tobě. Když si mi to včera řekl myslela jsem si, že je to pouze sen a nevěděla jsem co říct. Jak se můžu líbit někomu, jako jsi ty? A ano líbíš se mi moc." vylila jsem mu svoje srdce líbla ho na tvář, hned si místo polibku zakryl rukou a vypadal, jako malej kluk co si tu tvář už nebude chtít nikdy umýt." Hele už jsme tady." prohlásila jsem po deseti minutách ticha. No abych byla přesná po devíti minutách a čtyřicetiosmy vteřinách... ne, že bych to stopovala... dobře počitala jsem každou vteřinku co s ním můžu strávit.. a ano jsem takovej menší psychopat, ale toho si nevšímejte
" Nechceš jít dál? Ukázala bych ti můj pokoj, ale varuju tě neuklízela jsem si tam už hoodně dlouho"zasmála jse
se a dodala" Jo a v ledničce nic není, jenom to co si tama minule nechal, takže mrkev." usmál se přijal moji nabítku. Sezuli jsme si boty a odvedla jsem ho k sobě." ty hraješ na kytaru?" podivil se, když uviděl moji kytaru položenou v posteli.Nahodila jsem úsměv a ukázala do protějšího rohu místnosti" Na kytaru, piano a taky trochu na flétnu" užasnul" máš stejnou kytaru, jako já . Mohla by si mi něco zahrát?" "A na co piano, fletnu..." nedopověděla jsem, skočil i do řeči" piano a pak na kytaru a víš co zahraj něco známýho na piano a já se přidám s kytarou" " tak dobře. Jaký songy znáš?" řekla jsem a šla si připravit piano on mezi tím ladil kytaru" já nevím, máš nějaký noty?" ukázala jsem na noční stolek co stál vedle postele kousek od místa, kde seděl. Zasmál se nad svojí blbostí a zaćal se prohrabávat v papírech, po chvíli něco vytáhl. Název jsem poznala, tuhle písničku hraju ráda. sice ani nevím kdo ji zpív, ale název sipamatuji They Don't Know About Us."Umíš zahrát tuhle?" ukázal na list papíru. Kývla jsm, jako, že jo"Víš, kdo ji spívá?" zeptal se.Tentokrát jsem zavrtěla hlavou jako že ne." ale je to moje nejoblíbenější" dodala jsem."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama