FANFICTIONS :)

POVÍDKY ZAYN NIALL LIAM LOUIS HARRY

Sweet boy II. -2. kapitola

4. února 2014 v 21:33 | Jája

"Smrt všechno srovná."- Claudius Claudianus


Niall se vzbudil ze svojí noční můry a rozhlédl se po svém pokoji, aby se ujistil, zda to byla doopravdy pouze sen. V tu samou chvíli se Nany vztekala, kvůli tomu, že neví jak vydrží nespat následujících minimálně osm měsíců.
" Nany, prosímtě, vždyť já k Zoe můžu v noci taky jít a kluci taky," řekl Liam, avšak v ten moment, kdy řekl kluci, tak se naše společnost rozprchla a zůstali jen Nany, Liam a Zoe.
"To vidím, samou radostí utekli," otočila jsem oči v sloup.
" Hmm, ale na mě se můžeš spolehnout," usmál se na ni.
" Jo, to si říkal i když jsem ležela na porodním sále a pak tě sbírali ze země," připomněla mu.
"To sice jo, ale teď je to jiný," řekl jí. Najednou se ozval dětský pláč. Rychle se rozběhla do pokoje své malá dcery.
"Zoe, zlatíčko, jsem tady. Neplač prosím," konejšila Nany svoje dítě.
"Ta ti nerozumí," ozval se za ní hlas našeho společného kamaráda.
"Koukám, že smysl pro humor tě neomrzel," řekla sarkasticky.
"Půjč mi ji na chviličku," zaškemral, očividně její poznámku nebral na vědomí.
"Proč? Aby si jí udělal dítě?" sykla na něj.
"Hele, není to jen moje vina! Ty jsi v to měla taky docela velkou roli! Navíc je to i moje dcera," Josh měl, co dělat, aby nezačal křičet.
"Ztiš se trochu, Liam by tě mohl slyšet," napomenula ho.
"Co bych mohl slyšet?" ozval se za mnou Liam.
"Ale nic zlato," ujisila svého přítele.
"Hmm, zase přede mnou něco tajíš," protočil oči a odešel. Jakmile se zabouchli dveře, Nany na Joshe vyjela.
" Jsi ty normální? Jen tak si příjdeš do našeho domu a myslíš si, že všechno bude OK? Možná si zapomněl, ale když jsem t řekla, že jsem těhotná, tak si o tom nechtěl ani slyšet, vyhodil si mě a celých sedm měsíců se mnou nemluvil!" připomněla mu a po tvářích se jí začali kutálet slzy. Josh mlčel.
"Vypadni," šeptla, ale Josh se ani nehnul.
"Vypadni!" tentokrát to na něj zařvala z plných plic. Josh se na ni ještě podíval, otočil se na patě a odešel. Nany si utřela slzy a položila Zoe do postýlky.

Zayn nervozně ošil.
"Tak co si mi chtěla říct?" zeptal se své tmavovlasé společnice.
"Víš Zayne, já.., já jsem těhotná," řekla mu. Vyvalil oči.
" To jako vážně?" chtěl se ujistit.
" Ano," potvrdila.
" Tak že já budu..," přikývla.
" Já budu strejda," vylítl ze židle a objal svoji sestru Doniyu. S ní v náručí se otočil okolo své osy. Hned jak ji položil zpět na zem rozběhl se pryč.
" Kam běžíš?" zakřičela za ním Doniya, ale pochybovala o to, že ji ještě slyšel. V tu chvíli byl už totiž kdoví kde.

Niall se vzpamatoval z toho snu. Zvedl se z postele a šel se nasnídat. No spíše naobědvad, jelikož už bylo něco kolem půl jedné odpoledne. Z mrazáku vytáhl zmraženou pizzu a dal ji do mikrovlnky. Už víc jak měsíc nejedl nic jiného kromě pizzy. Při jídle nemohl myslet na nic jiného než na ten sen/noční můru.
*SEN*
Seděl sem tam a jen tak koukal na ni. Na dlouhovlasou dívku se zašitými oči i pusou. Neměl jsem z ní strach, měl jsem strach o ni. Ze zašitých očí jí tekly slzy velké jako hrách a v rukou svírala papír umazaný od krve. Pomalu jsem natáhl ruku a šel k ní. Vzal jsem jí lístek z ruky a začal číst.
Nialle,
já vím, že to pro tebe bude těžké, ale musíš se s tím smířit. Každý musí zemřít, je to přirozená součást života, připouštím, že je i jedna z nejsmutnějších. Ze začátku to bude těžké, ale zvykneš si, věř mi. Teď to bude velmi otřepaná fráze, ale budu tu s tebou, tak dlouho, jak jen budeš chtít, dokud mě budeš potřebovat. Víš, když jsem byla v nemocnici, zjistila jsem, že je plno věcí mezi nebem a zemí. Kdykoliv si na mne vzpomeneš, budu stát vedle tebe, kdykoliv budeš požadovat odpověď, dám ti ji, kdykoliv budeš mít pocit, že všichni jsou proti tobě, budu stát na tvé straně. Nikdy neváhej a udělej to, co pokládáš za správné a důležíté. Nikdy nezapomeň na naše společně strávené chvíle. Doufám, že na mně budeš vzpomínat jen v dobrém a nebudeš se na Zayna dlouho zlobit, on za to nemůže. To ty by si měl ze všech nejlíp vědět, že srdce si nevybírá. Doufám, že jednou najdeš tu svoji princeznu. Třeba konečně zjistíš, že s láskou na první pohled jsem měla pravdu. Ona existuje a když to říkám já, tak to musí být pravda, protože ty víš, že já mám vždycky pravdu! A nezapomeň, že se stačí jen zeptat a vždy nalezneš odpověď.
Forever in my heart, forever in your heart.
Tvoje Jája.
Nemohl jsem uvěřit. Byl to ten dopis, co jsem dostal v den Jájiný smrti! Dříve jsem to nechápal, ale teď se mi to všechno vyjasnilo.
**
Slyšela jsem otázky na které nikdo neodpovídal. Doopravdy? Doopravdy můj dopis pochopil.
"Ano Nialle, jsem tady," řekla jsem. Působil nedůvěřivě a vylekaně, ale přesto odhodlaně.
"Kde? Kde jsi?" zeptal se a rozhlížel se okolo sebe. Pohnula jsem umělou květinou ve váze.
"Tady," oznámila jsem mu.
"Jsi skutečná? Blouzním?" sedl na na postel. Složil hlavu do dlaní a začal vzlykat.
"Jsem skutečná, v rámci možností," odpověděla jsem a sedla si vedle něj. Vylekal se a vyskočil na nohy.
"Co to bylo?" koukal kolem sebe.
"To já, neboj se změna teploty je normální," vydechla jsem, snad ze mně nemá strach?
"Opravdu tu se mnou budeš pořád?" sednul si zpět na postel.
"Od teď už ano,"usmála jsem se.
"Tvůj smích, tolik mi chyběl tvůj smích," řekl.
"To ty jsi mi chyběla, celá si mi chyběla. Tak dlouho jsem čekal na zázrak a ten se doopravdy stal. Pořád tomu nemůžu uvěřit. Jak si to vlastně udělala?" věř mi, že to bych taky ráda věděla.
" Nevím," zakroutila jsem hlavou.
"Můžu se tě na něco zeptat?" řekl s nadějí v hlase.
"Kvůli tomu tady jsem," kývnula jsem.
" Miluješ mě?" tímto mi vyrazil dech.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama